Snad všechny, kteří četli první Vzpomínky vděčnosti, napadla otázka: „Jak to bylo dál?“ A právě pro ty napsal Jiří Veselý tuto knihu. Vzpomíná v ní na své působení na Ostravsku, dále na Hlučín a Bohumín i na svou práci mezi Romy. Po vysvěcení se s ním a jeho rodinou ocitáme v Olomouci a poté také na Moravskoslezském sdružení. Na všech místech, kde působil, prožil řadu zkušeností s Boží ochranou, péčí a láskou. Právě o tyto vzpomínky vděčnosti se chce opět podělit, aby ještě více ukázal, jak úžasný je Pán Bůh, jak předivným způsobem zasahuje do našich životů a jak nás mění ke svému obrazu. Úsměvné i smutné příběhy vás nejen osvěží, ale zcela jistě se stanou i inspirací k mnoha zamyšlením.