„Domov, v němž jsem vyrostla, se vyznačoval neustálými výbuchy zuřivosti mého duševně narušeného nevlastního otce. Matka s ním zůstávala spíše ze strachu a nebylo nic neobvyklého, že vyhrocenou situaci u nás doma musela řešit policie. Navzdory těmto obtížným okolnostem jsem nikdy neznala deprese, dokud jsem se nestala křesťankou se dvěma malými dětmi. Jako mladá křesťanská matka jsem měla vysoké ideály a vznešené cíle, ale realita byla hodně vzdálená mým přáním a plánům…“ Těmito slovy začíná autorka vtahovat čtenáře do svého životního příběhu. Popisuje v něm své úspěchy i neúspěchy při výchově dvou synů, problémy, se kterými se potýkala a Boží rady, které jí pomohly nacházet řešení i ve velmi složitých situacích. Hovoří prostě a otevřeně, nebojí se zabývat těžkými otázkami a bez obalu poukazuje na příčinu mnoha nedorozumění mezi rodiči a dětmi i rodiči navzájem. Ve své knize klade velký důraz na osobní vztah s Bohem, modlitební život a každou další kapitolou vede čtenáře k hlubšímu spoléhání se na Boží vedení ve všech oblastech běžného života. Zvláštní povzbuzení má také pro osamělé rodiče, kteří na břemeno výchovy zůstali sami. Publikace odráží autorčinu nezměrnou touhu žít podle Boží vůle a být dobrým vzorem pro své děti. Vzhledem k tomu, že oba její synové jsou dnes již dospělí a mají své rodiny, lze říci, že její rady a zkušenosti byly důkladně prověřeny časem. Pro lepší dokreslení života rodiny Hohnbergerových doporučujeme také knihu Jima Hohnbergera s názvem „Útěk k Bohu“, případně sérii čtyř publikací „Jak vyléčit srdce a domov“. Tu manželé Hohnbergerovi napsali ve spolupráci s manželi Watersovými, kteří v naší zemi již několikrát přednášeli.